buton-liblice.jpg

 

buton-trest.jpg

 

hotel_mazanka.jpg

 

Marna3.jpg

 

av.jpg acc_small.jpg  ssc.jpg  ahr.jpg

Historie

Tato památkově chráněná budova se nachází v rezidenční čtvrti Bubeneč v Praze 6. Tuto předměstskou měšťanskou vilu dal postavit v letech 1868 - 1872 v novorenesančním slohu významný průmyslník, podnikatel v oboru lodní dopravy a obchodu, sběratel uměleckých památek a mecenáš Adalbert (Vojtěch) rytíř Lanna (1836-1909), syn Vojtěcha Lanny, člen Krasoumné jednoty a Společnosti vlasteneckých přátel umění. Lanna podnikal i ve stavebnictví, postavil například první vlakové nádraží (dnes Masarykovo), Negrelliho viadukt a Buštěhradskou dráhu pro dopravní obsluhu kladenského uhelného a průmyslového komplexu, který založil. Lanna místo znal od dob, kdy sem s otcem jezdíval na letní byt. Rodina Lannova nadále využívala vilu zejména v letních měsících.

Na místě, kde dnes stojí Lannova vila stál původně dům čp. 1, který patřil Václavu Štorchovi. Lanna jej v roce 1868 koupil, nechal jej zbořit a poté vystavět dům nový. Po roce 1880 byla vila rozšířena o dům čp. 3 pův. majitelky Marie Skalické. Na místě zbouraných čp. 66 a 67 vznikla zahrada.

Vila je postavena podle stavebních plánů Ignáce Ullmanna (1822 -1897), výtvarné práce na vile provedl Ullmanův švagr Antonín Barvitius (1823 -1901), malby v interiéru jsou dle předloh Hanuše Makarta, Adolfa Fridricha Menzla, Leoplda Rottmana, venkovní fresky jsou malby dle kartonů Josefa Mánesa s náměty dětských her. Stavba se skládá z průčelní budovy obdélného půdorysu s jedním vybíhajícím ramenem a bočního křídla s dvoupatrovou věží s plochou střechou na jejímž vrcholu je vyhlídková terasa, ohrazená zábradlím se stejnou kuželkovou balustrádou. Od sklepa až po vrchol vede věží točité kamenné schodiště, z něhož byl přístup do hostinských pokojů. K příslušenstvím Lannovy vily patří i zahrada.
V roce 1909 zdědil vilu dr. Vojtěch Lanna a rodině Lannů sloužila až do roku 1913, kdy byla tato vila prodána i s pozemky a veškerým vybavením staviteli Aloisu Potůčkovi.

V Lannově vile se po stavitelově smrti vystřídalo několik soukromých majitelů. Roku 1948 přešla do vlastnictví československého státu a od roku 1957 je ve správě Akademie věd České republiky. Po řadě rekonstrukčních a restaurátorských zásazích nyní slouží jako její reprezentační konferenční a ubytovací zařízení pro domácí, mezinárodní pracovní a slavnostní setkání.